Co muži neumějí snést na něžném pohlaví? Možná víte o těch nejpřevařenějších věcech, jaké mužům na nás vadí, ale je jich víc – a některé by vás skutečně nenapadly!
Každý člověk je individuální. Musíme mít proto na paměti, že co se líbí jednomu muži, nemusí druhému vonět. Po průzkumu v okolí a rozhovorech s více muži různých věkových kategorií, jsem ale sestavila žebříček těch vlastností, za které by nás žádný chlap nepochválil. Neberme to však jako urážku, milé dámy, spíše než zamyšlení nad tím, zda nejsou přirozenost a autentičnost tou nejlepší vizáží a charakterem.
1) Postoj princezny/královny
První vlastnost, kterou každý dotázaný muž zmínil, je postoj královny či princezny. Znamená to arogantní chování ženy, kdy dává svým postojům najevo svou nadřazenost a podřazené postavení muže. Taková žena očekává, že se s ní bude zacházet s respektem, že bude každé její přání splněno, není schopna kompromisu, respektive není-li po její vůli, dává to najevo nadutostí a špatnou náladou.
Princezna či královna může muže urážet a nedávat si pozor na jazyk, ale běda, je-li stejné chování použito na ni – ona může, chlap však ne. Obecně je pro muže velmi nepřítažné, pokud se žena tváří, že je něco víc a že by se s ní mělo jednat jako s královnou, ačkoli svým chováním nikomu k tomu nedává důvod.
2) Bezmezná vulgárnost
Skoro každý muž vám řekne, že vulgarismy z úst ženy jsou zabijákem přitažlivosti. Dáma, která nadává jako námořník, pije víc než chlap a má vulgární narážky, ztrácí tu auru ženskosti, která muže tak fascinuje. Je zde sice použit dvojí metr, ale pozor – muži mi také řekli, že je něco jiného, jsou-li ve vztahu a žena občas upustí páru pořádnými nadávkami, než když vulgarismy slyší hned na prvním rande v každé druhé větě. Každopádně jistá dávka ženskosti je pro chlapy stále důležitá; nemusíte být úplný andílek, ale feminita musí být zachována.
3) Dvojí metr
O dvojím metru se hovoří zejména v souvislosti s pohlavím; ženy ukazuje jako ty znevýhodněné oproti mužům. Ale platí to i oboustranně. Ženy sice chtějí být emancipovány, ale jen do takové míry, jak je jim to pohodlné a jak se jim to hodí.
Pokud je pozve na rande či složí kompliment muž, který se jim nelíbí, pokládají to za obtěžování. Naopak, stejné chování od sexy chlapa jim lichotí a zvedá sebevědomí. Dvojí metr tedy ženy aplikují i na muže, a ti to vidí – a div se světě, tento nerovný postoj jim vadí.
4) Bezmyšlenkovité následování trendů, které nám nesvědčí
Ženské weby a časopisy se přetékají v tom nalévat do žen sebevědomí z každé strany. Podporují je v nošení kratičkých šortek, ačkoli má žena nadváhu a celulitidu, a ukazují nejnovější trendy, které se mění rychlostí světla. Nebylo by na tom nic špatného, kdyby měly ženy trochu soudnosti. Trhání obočí vystřídalo jeho zvýraznění a laminace, nepraktické crop-topy s holými zády, nad kterými by naše matky zaplakaly, kratičké zimní bundy velikosti horko-vzdušného balónu a neforemné oversized oblečení jsou dnes trendem, nad kterými muži jen kroutí hlavou.
Ženy následují trendy bez zamyšlení se, jestli se jim to vůbec hodí; a muže tento nepěkný pohled odrazuje. Nechtějí zmalovanou kraslici s obočím ala Brežněv, ani dámu, oblečenou neadekvátně její postavě. Ale i zde panuje dvojí metr – ženy se ptají chlapů, jestli jim to oblečení sluší, a pokud muž odpoví ne, urazí se, a na truc vyjdou ven v něčem, nad čím každý člověk s funkčním zrakem kroutí hlavou. Důkazem je enormní počet žen s nevkusem a malířským plátnem namísto přirozeného obličeje.
5) Neschopnost a nedostatky kompenzujeme feminismem
Jsem rozhodně zastáncem stejných možností, a jakékoli nepravosti, páchané na ženách či mužích v závislosti na jejich pohlaví, pokládám za nesprávné. Proto mi i vadí, že se feminismus, byť s dobrou myšlenkou, zneužívá. Vynadáme-li chlapovi, že nám otevře dveře či pomůže do kabátu, gentlemanství pomalu ale jistě zabíjíme – to znamená, že naše chování je odrazuje chovat se k nám gentlemansky.
Férový boj za rovnost v podobě dosahování a prokazování stejných schopností maskujeme hlasitým křikem a trestáním mužů. Tím naopak muže odrazujeme, protože ztrácíme to ženské. Jsme sice silné osoby, ale každý člověk, bez ohledu na pohlaví, potřebuje vedle sebe polovičku, která si žádá cítit se milovaná a potřebná.
Věřím, že mnohé ženy byly navzdory svým schopnostem podceňovány; také jsem ale zažila, že na pozici přijali ženu jen proto, že je žena (aby zvýšily počet žen ve firmě), přestože na práci neměla potřebné schopnosti, a v konečném důsledku nar
